Divadlo F. X. Šaldy Liberec, p.o.

LIBEREC

Divadlo F.X. Šaldy

Nebezpečné známosti

Maryša

Moliére

Triangl

Převlekov&aacute; komedie anglick&eacute;ho autora Brandona Thomase z roku 1892 se na česk&yacute;ch jevi&scaron;t&iacute;ch hraje v&iacute;ce než sto let. Titul patř&iacute; k tomu nejlep&scaron;&iacute;mu, co tis&iacute;ce let star&aacute; historie dramatick&eacute; tvorby může v komedi&aacute;ln&iacute;m ž&aacute;nru nab&iacute;dnout. Vr&scaron;&iacute;c&iacute; se řada komick&yacute;ch situac&iacute;, jedinečn&yacute; humor, vych&aacute;zej&iacute;c&iacute; z těch nejlep&scaron;&iacute;ch anglick&yacute;ch tradic a lehk&yacute; z&aacute;van nostalgie jsou spolehlivou z&aacute;rukou kvalitn&iacute; z&aacute;bavy, kter&aacute; jistě potě&scaron;&iacute; každ&eacute;ho div&aacute;ka.
Jde o trochu rozpustilou komedii o dvou oxfordsk&yacute;ch studentech, Charleyovi a Jackovi, kteř&iacute; se chystaj&iacute; pozvat d&iacute;vky sv&eacute;ho srdce na milostnou schůzku a pož&aacute;dat je o ruku. Dobov&aacute; etiketa si ov&scaron;em ž&aacute;d&aacute;, aby d&iacute;vky při&scaron;ly v doprovodu důvěryhodn&eacute; osoby. Charleyho m&aacute; nav&scaron;t&iacute;vit bohat&aacute; tetička z Braz&iacute;lie a probl&eacute;m se zd&aacute; b&yacute;t vyře&scaron;en. Jenže teta ne a ne dorazit a slečny už jsou na cestě. Zač&iacute;n&aacute; bizarn&iacute; kolotoč z&aacute;měn, nedorozuměn&iacute; a drobn&yacute;ch podvodů, kter&yacute; vy&uacute;st&iacute; v nepřebernou spleť komick&yacute;ch situac&iacute;, jež jdou za hranici uvěřitelnosti a nepřest&aacute;vaj&iacute; div&aacute;ka bavit až do samotn&eacute;ho konce. Thomasův text již mnohokr&aacute;t prok&aacute;zal svou nadčasovost i životnost a věř&iacute;me, že se to v&scaron;e potvrd&iacute; v na&scaron;&iacute; nov&eacute; inscenaci, kterou režijně připrav&iacute; &scaron;&eacute;fka uměleck&eacute;ho souboru DFX&Scaron; Kateřina Du&scaron;kov&aacute;.

Charleyova teta

Inovativn&iacute; adaptace klasick&eacute;ho romantick&eacute;ho baletu&nbsp;La Sylphide&nbsp;z&nbsp;roku 1832 přin&aacute;&scaron;&iacute; současn&yacute;, mladistv&yacute; choreografick&yacute; pohled na jedno z&nbsp;nejraněj&scaron;&iacute;ch a nejtradičněj&scaron;&iacute;ch původn&iacute;ch baletn&iacute;ch děl. Umožňuje prozkoumat nov&eacute; dimenze a citlivě transformuje poh&aacute;dkov&yacute; př&iacute;běh do 21. stolet&iacute;.
Romance&nbsp;Sylf&nbsp;vypr&aacute;v&iacute; o životn&iacute;m p&aacute;du Jamese, mlad&eacute;ho &uacute;spě&scaron;n&eacute;ho muže, kter&yacute; se hodl&aacute; oženit se svou milovanou snoubenkou Effie. Začne se ale d&iacute;t něco zvl&aacute;&scaron;tn&iacute;ho. V&nbsp;jeho př&iacute;tomnosti se zjevuje duch v podobě kr&aacute;sn&eacute; ženy, kterou, jak se zd&aacute;, nikdo jin&yacute; nevid&iacute;. Něžn&eacute; a nepolapiteln&eacute; stvořen&iacute; ho &scaron;k&aacute;dl&iacute;, sv&aacute;d&iacute; a manipuluje s n&iacute;m a on nemůže odolat jeho svodům. Jamesova l&aacute;ska k&nbsp;element&aacute;ln&iacute; bytosti se posl&eacute;ze proměn&iacute; v&nbsp;posedlost. Je př&iacute;zrakem vtahov&aacute;n hlouběji a hlouběji do nadpřirozen&eacute;ho světa mimo realitu.

Liberec

Malé divadlo

Sylf

Komedi&aacute;ln&iacute; a současně i dramatick&yacute; př&iacute;běh hrdinů proti sv&eacute; vůli, odehr&aacute;vaj&iacute;c&iacute; se během posledn&iacute;ch let druh&eacute; světov&eacute; v&aacute;lky na česk&eacute;m maloměstě okupovan&eacute;m Němci je chytrou a z&aacute;bavnou sondou do nitra česk&eacute; n&aacute;rodn&iacute; povahy. Hra vznikla podle &uacute;spě&scaron;n&eacute; filmov&eacute; předlohy Jana Hřebejka a Petra Jarchovsk&eacute;ho a velmi origin&aacute;ln&iacute;m způsobem d&aacute;v&aacute; konkr&eacute;tn&iacute; obsah pojmům hrdinstv&iacute; i zbabělost. Bezdětn&iacute; manžel&eacute; Č&iacute;žkovi se rozhodnou v roce 1943 ukr&yacute;vat v tajn&eacute; sp&iacute;ži sv&eacute;ho bytu židovsk&eacute;ho uprchl&iacute;ka Davida. Jde daleko v&iacute;ce o akt n&aacute;hody a soucitu než o promy&scaron;lenou odbojovou činnost. Hrdinov&eacute; se najednou ocitaj&iacute; pod velk&yacute;m tlakem, kdy hroz&iacute; nebezpeč&iacute; jak ze strany Němců, tak i &bdquo;poctiv&yacute;ch&ldquo; česk&yacute;ch spoluobčanů. V&scaron;e se rozehr&aacute;v&aacute; s velkou nads&aacute;zkou a do hry nav&iacute;c vstupuje star&yacute; rodinn&yacute; př&iacute;tel Horst, kter&yacute; se přid&aacute; na stranu nacistů, ale přitom, aniž by tu&scaron;il, jakou hru Č&iacute;žkovi hraj&iacute;, pom&aacute;h&aacute; cel&eacute; rodině překon&aacute;vat &uacute;skal&iacute; doby. Na konci v&aacute;lky, kdy se v&scaron;e zd&aacute; b&yacute;t vyře&scaron;eno, se ale karty n&aacute;hle obracej&iacute;.
&nbsp;
Na&scaron;e nov&aacute; dramatizace je černou komedi&iacute; plnou nečekan&yacute;ch zvratů, vypr&aacute;věj&iacute;c&iacute; o hrdinech ze soucitu, o slu&scaron;n&yacute;ch lidech i zr&aacute;dc&iacute;ch, o s&iacute;le touhy přež&iacute;t i apatick&eacute; pasivitě. V&scaron;em hlavn&iacute;m postav&aacute;m jde o život, ale hrdinstv&iacute;, kolaborace, velkorysost i zbabělost se překr&yacute;vaj&iacute;, a proto je t&eacute;měř nemožn&eacute; vyn&aacute;&scaron;et kategorick&eacute; soudy.

Musíme si pomáhat

Mraziv&aacute; komedie, kter&aacute; klade řadu ot&aacute;zek t&yacute;kaj&iacute;c&iacute;ch se probl&eacute;mů dne&scaron;n&iacute; společnosti. V j&aacute;dru hry stoj&iacute; jednoduch&aacute; fiktivn&iacute; modelov&aacute; situace. Sedmdes&aacute;t let po neslavn&eacute;m odchodu se Adolf Hitler překvapeně probouz&iacute; na m&iacute;stě, kde st&aacute;val jeho bunkr, v dne&scaron;n&iacute;m Berl&iacute;ně. Město se změnilo k nepozn&aacute;n&iacute;, je pln&eacute; cizinců a v Německu m&iacute;sto něj vl&aacute;dne žena, jak&aacute;si Angela Merkelov&aacute;. Jak se na tohoto &bdquo;exota&ldquo; s jeho neměnn&yacute;mi a v dne&scaron;n&iacute; době poněkud legračn&iacute;mi n&aacute;zory budou d&iacute;vat současn&iacute; spoluobčan&eacute;? A jak se on bude d&iacute;vat na ně? Po prvotn&iacute;m a zcela pochopiteln&eacute;m &scaron;oku, se rychle rozkouk&aacute;v&aacute; a st&aacute;v&aacute; se, d&iacute;ky sv&yacute;m pomaten&yacute;m, ale konzistentn&iacute;m n&aacute;zorům, hvězdou &scaron;oubyznysu. Od televize a m&eacute;di&iacute; je již jen krůček k politice, jeho popularita roste a nikdo netu&scaron;&iacute;, kde se to cel&eacute; zastav&iacute;. Hořk&aacute; politick&aacute; satira, kter&aacute; byla původně napsan&aacute; jako rom&aacute;n a později byla převedena do filmov&eacute; i divadeln&iacute; podoby, poukazuje na velk&aacute; nebezpeč&iacute;, kter&aacute; č&iacute;haj&iacute; na současnou z&aacute;padoevropskou společnost. Ukazuje totiž, jak může b&yacute;t i navzdory desetilet&iacute;m demokracie naprosto bezbrann&aacute; vůči demagogům nejhrub&scaron;&iacute;ho zrna, jejichž hlavn&iacute; hnac&iacute; silou je bezskrupul&oacute;zn&iacute; touha po &uacute;spěchu. Že se jedn&aacute; o probl&eacute;m, kter&yacute; se n&aacute;s bytostně t&yacute;k&aacute;, nen&iacute; snad ani potřeba zdůrazňovat. Inscenaci režijně připrav&iacute; Zdeněk Barto&scaron;, pro kter&eacute;ho to bude prvn&iacute; pr&aacute;ce v libereck&eacute;m divadle.

Už je tady zas

Mlad&iacute; manžel&eacute; zakl&aacute;daj&iacute; svou prvn&iacute; dom&aacute;cnost a pronajmou si kr&aacute;sn&yacute; starobyl&yacute; dům se zahradou na klidn&eacute;m anglick&eacute;m venkově. On je zač&iacute;naj&iacute;c&iacute; spisovatel a z domu je nad&scaron;en&yacute;, protože patřil jeho slavn&eacute;mu spisovatelsk&eacute;mu vzoru. Douf&aacute;, že tu najde inspiraci ke sv&eacute;mu prvn&iacute;mu rom&aacute;nu. Oba jsou vděčn&iacute;, že je dům tak levn&yacute;, ona totiž ček&aacute; d&iacute;tě a psan&iacute; zat&iacute;m nen&iacute; moc v&yacute;dělečn&aacute; pr&aacute;ce. Proto jim nevad&iacute;, že v domě &uacute;dajně stra&scaron;&iacute;. V&scaron;echny n&aacute;jemn&iacute;ky zat&iacute;m duchov&eacute; rychle vyhnali, i realitn&iacute; agent se tu boj&iacute;. Jak to dopadne tentokr&aacute;t? Může vzniknout př&aacute;telstv&iacute; mezi nebem a zem&iacute;? A jak se zbavit kousav&eacute; tch&yacute;ně? Svižn&aacute; i něžn&aacute; duchařsk&aacute; komedie s romantickou z&aacute;pletkou od &uacute;spě&scaron;n&eacute; britsk&eacute; scen&aacute;ristky neotřele připom&iacute;n&aacute; jedinečnost lidsk&eacute;ho byt&iacute; tady a teď a oslavuje l&aacute;sku jako tu největ&scaron;&iacute; s&iacute;lu, co h&yacute;be nebem i zem&iacute;.

Mezi nebem a zemí

Nejzn&aacute;měj&scaron;&iacute; adaptace proslul&eacute;ho francouzsk&eacute;ho rom&aacute;nu v dopisech Choderlose de Laclose&nbsp;Nebezpečn&eacute; zn&aacute;mosti&nbsp;(z roku 1782) s neodolatel - nou lehkost&iacute; a eleganc&iacute; l&iacute;č&iacute; milostn&eacute; hr&aacute;tky dekadentn&iacute; rokokov&eacute; &scaron;lechty těsně před velkou francouzskou revoluc&iacute;. V blahobytn&eacute; společnosti se dny a noci toč&iacute; kolem bezuzdn&yacute;ch požitků &ndash; a na erotick&eacute; požitky se omezuj&iacute; tak&eacute; vztahy dvou hlavn&iacute;ch postav rom&aacute;nu: slavn&eacute;ho svůdn&iacute;ka vikomta de Valmont a jeho důvěrn&eacute; př&iacute;telkyně mark&yacute;zy de Merteuil. Jako lehkov&aacute;žn&aacute; hra s city vypad&aacute; i jejich s&aacute;zka, kter&aacute; rozt&aacute;č&iacute; cel&yacute; děj: že Valmont svede nepř&iacute;stupnou a zbožnou pan&iacute; de Tourvel. Pod brilantn&iacute; konverzac&iacute;, jiskřiv&yacute;mi přestřelkami a načechran&yacute;m rokokov&yacute;m peř&iacute;m ov&scaron;em zuř&iacute; cynick&yacute; boj o moc a bouř&iacute; touha zraněn&eacute; ženy po pomstě. A lze vůbec takovou s&aacute;zku vyhr&aacute;t? S č&iacute;m si zahr&aacute;v&aacute;me, když osudovou l&aacute;sku předst&iacute;r&aacute;me? Jak dok&aacute;že ostř&iacute;len&yacute; Valmont čelit prav&yacute;m citům, předev&scaron;&iacute;m těm sv&yacute;m? Hra o strachu z l&aacute;sky, bolesti a dospělosti se st&aacute;le stejně provokativně dot&yacute;k&aacute; dne&scaron;ka. Jakub Čerm&aacute;k je nepřehl&eacute;dnuteln&yacute; režis&eacute;r s osobit&yacute;m pohledem na svět a jeho mimoř&aacute;dn&aacute; divadeln&iacute; obrazivost slibuje velkorysou pod&iacute;vanou. V Liberci se nebezpečn&iacute; &scaron;erm&iacute;ři l&aacute;sky utkaj&iacute; na jevi&scaron;ti poprv&eacute;!
&nbsp;
Zaj&iacute;mavost pro filmov&eacute; nad&scaron;ence: podle Hamptonovy dramatizace byl natočen stejnojmenn&yacute; oscarov&yacute; sn&iacute;mek Stephena Frearse z roku 1988 s Johnem Malkovichem a dal&scaron;&iacute;mi hollywoodsk&yacute;mi hvězdami, zat&iacute;mco o rok pozděj&scaron;&iacute;&nbsp;Valmont&nbsp;Milo&scaron;e Formana s Colinem Firthem vych&aacute;z&iacute; z alternativněj&scaron;&iacute;ho sc&eacute;n&aacute;ře Jean-Claude Carri&egrave;ra a proti třem Oscarům filmu star&scaron;&iacute;ho vyhr&aacute;l čtyři francouzsk&eacute; C&eacute;sary.
&nbsp;
V představen&iacute; je zobrazena nahota, n&aacute;sil&iacute;, někter&eacute; postavy použ&iacute;vaj&iacute; vulgarismy&nbsp;a jsou použity kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty. Doporučeno od 18 let.

Slavnou filmovou komedii režis&eacute;ra Zdeňka Podskalsk&eacute;ho&nbsp;Svět&aacute;ci&nbsp;z&nbsp;roku 1969 zn&aacute; snad každ&yacute; milovn&iacute;k česk&eacute; kinematografie. Ačkoliv je pln&aacute; &uacute;žasn&eacute;ho humoru, vznikala ve velmi těžk&yacute;ch časech nedlouho pot&eacute;, co byla na&scaron;e republika obsazena spř&aacute;telen&yacute;mi arm&aacute;dami. Mezi ř&aacute;dky tak do komedi&aacute;ln&iacute;ho př&iacute;běhu pronikla i spousta hořkosti, ironie a tak&eacute; vzpom&iacute;n&aacute;n&iacute; na lep&scaron;&iacute; časy.
Trojice venkovsk&yacute;ch fas&aacute;dn&iacute;ků, jejichž snem je prož&iacute;t alespoň jednu noc v&nbsp;luxusn&iacute; restauraci, vyvine nesm&iacute;rn&eacute; &uacute;sil&iacute; k z&iacute;sk&aacute;n&iacute; aspoň povrchn&iacute;ho zd&aacute;n&iacute; vybran&eacute;ho chov&aacute;n&iacute; a vzdělanosti. Tento pygmalionovsk&yacute; motiv se postupně rozv&iacute;j&iacute; v&nbsp;s&eacute;rii bizarn&iacute;ch sc&eacute;n a dialogů pln&yacute;ch slovn&iacute; i situačn&iacute; komiky. Nen&iacute; ž&aacute;dn&yacute;m tajemstv&iacute;m, že v&scaron;ichni herci v&nbsp;hlavn&iacute;ch rol&iacute;ch dostali při nat&aacute;čen&iacute; velk&yacute; prostor k&nbsp;improvizaci, a tak&eacute; d&iacute;ky tomu se film zařadil k&nbsp;těm nejvtipněj&scaron;&iacute;m komedi&iacute;m sv&eacute; doby.
V&yacute;razně divadeln&iacute; charakter situac&iacute; se stal inspirac&iacute; k&nbsp;tomu, že jsme se rozhodli přev&eacute;st předlohu do jevi&scaron;tn&iacute; podoby. Na&scaron;e adaptace se nesnaž&iacute; film kop&iacute;rovat, děj jsme přenesli z&nbsp;&scaron;edes&aacute;t&yacute;ch let do současnosti, charakter komiky a jedinečn&yacute; humor jsme se ov&scaron;em snažili zachovat. Věř&iacute;me, že tak vznikne komedie, kter&aacute; oslov&iacute; nejen milovn&iacute;ky původn&iacute;ho filmu, ale i mlad&scaron;&iacute; generaci div&aacute;ků, kteř&iacute; třeba předlohu neznaj&iacute;. Inscenaci rež&iacute;ruje Kateřina Du&scaron;kov&aacute; a v&nbsp;hlavn&iacute;ch rol&iacute;ch se představ&iacute; Martin Pol&aacute;ch, Zdeněk Kupka, Tom&aacute;&scaron; V&aacute;hala, Veronika Koryt&aacute;řov&aacute;, Jana Hejret Vojtkov&aacute;, Kateřina Kornh&auml;userov&aacute;, Mark&eacute;ta Tallerov&aacute; a Martin Str&aacute;nsk&yacute;.

Světáci

Evžen Oněgin (Евгений Онегин)&nbsp;je jedn&iacute;m z nejhodnotněj&scaron;&iacute;ch klenotů rusk&eacute; hudebn&iacute; pokladnice a současně z&aacute;řiv&yacute;m př&iacute;kladem rusk&eacute; lyrick&eacute; opery. Hluboce dojemn&yacute; př&iacute;běh je založen&yacute; na ver&scaron;ovan&eacute;m rom&aacute;nu Alexandra Sergejeviče Pu&scaron;kina. Ru&scaron;n&yacute;m společensk&yacute;m životem znuděn&yacute; mlad&iacute;k Evžen Oněgin odj&iacute;žd&iacute; z města na venkov, kde se setk&aacute;v&aacute; s mladou d&iacute;vkou Tať&aacute;nou, kter&aacute; se do něho na prvn&iacute; pohled zamiluje. Nap&iacute;&scaron;e mu dopis, ve kter&eacute;m se vyzn&aacute;v&aacute; ze sv&yacute;ch citů, je pln&aacute; ide&aacute;lů a představ o romantick&eacute; l&aacute;sce. Oněgin ale neodpov&iacute;, jej&iacute; city neopětuje a l&aacute;sku Tať&aacute;ny bezcitně odm&iacute;t&aacute;. O několik let později pochop&iacute;, že udělal chybu, ale už je př&iacute;li&scaron; pozdě. Tať&aacute;na z mladičk&eacute; d&iacute;vky vyspěla v dospělou ženu, provdala se za kn&iacute;žete Gremina a přijala život bez iluz&iacute;. Oněgin j&iacute; vyzn&aacute;v&aacute; l&aacute;sku, a i přesto, že ho Tať&aacute;na st&aacute;le miluje, tentokr&aacute;t je to ona, kdo odm&iacute;t&aacute;, jelikož nechce zničit sv&eacute; manželstv&iacute;.
&nbsp;
Čajkovsk&eacute;ho hudebn&iacute; mistrovstv&iacute; umocnilo Pu&scaron;kinův beznadějně romantick&yacute; a nakonec zničuj&iacute;c&iacute; př&iacute;běh. V&yacute;voj postav je jedn&iacute;m z nejpřesvědčivěj&scaron;&iacute;ch na opern&iacute; sc&eacute;ně vůbec. D&iacute;lo je pln&eacute; intenzivn&iacute;ch emoc&iacute; a zvratů. Opera měla premi&eacute;ru v Moskvě 29. března 1879. Česk&aacute; premi&eacute;ra se uskutečnila 6. prosince 1888 v pražsk&eacute;m N&aacute;rodn&iacute;m divadle a ř&iacute;dil ji s&aacute;m skladatel. &Aacute;rie z opery pr&aacute;vem patř&iacute; k nejslavněj&scaron;&iacute;m ve světov&eacute;m opern&iacute;m reperto&aacute;ru.
&nbsp;


&nbsp;
&nbsp;
Operu uv&aacute;d&iacute;me v rusk&eacute;m origin&aacute;le s česk&yacute;mi a německ&yacute;mi titulky.


Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
Operu uv&aacute;d&iacute;me v rusk&eacute;m origin&aacute;le s česk&yacute;mi a německ&yacute;mi titulky. Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
 Upozorňujeme div&aacute;ky, že v představen&iacute; jsou použity kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; jeden v&yacute;střel.

Evžen Oněgin

Tři dynamick&eacute; tanečn&iacute; my&scaron;lenky.
Tanečn&iacute;&nbsp;Triangl, to jsou tři unik&aacute;tn&iacute; choreografick&eacute; př&iacute;stupy, kter&eacute; se hlouběji zab&yacute;vaj&iacute; životn&iacute;mi pravdami. Přin&aacute;&scaron;ej&iacute; možnost reflexe rozmanitosti životn&iacute;ch proměn. Je to vizu&aacute;ln&iacute;, emocion&aacute;ln&iacute;, ale i intelektu&aacute;ln&iacute; z&aacute;žitek, kter&yacute; n&aacute;s přiměje zamyslet se nad vlastn&iacute;mi možnostmi a odpovědnost&iacute; v r&aacute;mci měn&iacute;c&iacute;ho se světa.
Tanec se st&aacute;v&aacute; aktivn&iacute;m &uacute;častn&iacute;kem a představuje lidskou podstatu byt&iacute; se v&scaron;emi jeho emocemi, v&yacute;zvami i tajemstv&iacute;mi. Tři choreografov&eacute;, tři pohledy, tři my&scaron;lenky. Každ&aacute; jin&aacute;, a přece se v&scaron;echny dot&yacute;kaj&iacute;. Stejně jako troj&uacute;heln&iacute;k maj&iacute; pevnou geometrii, jsou propojeny silou, stabilitou těla, mysli a ducha, kter&aacute; je nezbytn&aacute; v tanci i v překon&aacute;v&aacute;n&iacute; životn&iacute;ch přek&aacute;žek. Triangl symbolizuje svou v&scaron;estrannost&iacute; motiv z&aacute;zraků, kreativity a harmonie.
Choreografick&aacute; kol&aacute;ž V&aacute;m dok&aacute;že, že pro tanečn&iacute;ky neexistuje ž&aacute;dn&eacute; t&eacute;ma, ž&aacute;dn&aacute; emoce či my&scaron;lenka, kterou by lidsk&eacute; tělo nedok&aacute;zalo vyj&aacute;dřit. Přijďte se nechat un&eacute;st do světa, kde tělo mluv&iacute; jasněji než jak&aacute;koliv řeč.
&nbsp;
PROMĚNA
Jarek Cemerek
N&aacute;&scaron; život je neust&aacute;l&aacute; proměna, kter&aacute; se skl&aacute;d&aacute; z&nbsp;rozmanit&yacute;ch, neuspoř&aacute;dan&yacute;ch a předem nezn&aacute;m&yacute;ch f&aacute;z&iacute;. Jej&iacute;m v&yacute;sledkem je tedy tajemstv&iacute;. Č&iacute;m v&iacute;ce dobr&eacute;ho či zl&eacute;ho se bude moci vyjevit při jeho odkryt&iacute;, z&aacute;vis&iacute; na každ&eacute;m z&nbsp;n&aacute;s. Nikdy nejsme nečinn&yacute;m objektem t&eacute;to proměny, jak se to mnohdy může zd&aacute;t.
(NE) Možnost
Alena Pe&scaron;kov&aacute;
Nemůžeme považovat za samozřejm&eacute;, že zdroje, na nichž z&aacute;vis&iacute;me, budou dostupn&eacute;. Stejně tak nemůžeme považovat za samozřejm&eacute;, že na&scaron;e civilizace přežije nebo že podm&iacute;nky na na&scaron;&iacute; planetě zůstanou př&iacute;zniv&eacute; pro komplexn&iacute; formy života.&nbsp;Kruhy bezpeč&iacute; se ztr&aacute;c&iacute;. Kruh nebezpeč&iacute; je zřeteln&yacute;. Vstoupit do něho znamen&aacute; oběť. Vstoupit do něho znamen&aacute; naději &ndash; ne už v&scaron;ak pro ně. Vstoupit do něho znamen&aacute;...(NE)Možnost

WHAT A FUNNY MOMENT
Ennio Zappal&aacute;
Z&aacute;bavn&yacute; okamžik je životn&iacute; zku&scaron;enost, dobr&aacute; nebo &scaron;patn&aacute;, kter&aacute; se po čase stane vtipnou.
Bohužel jsme kvůli množstv&iacute; rozpt&yacute;len&iacute; a tlaku dne&scaron;n&iacute;ho života ztratili citlivost a vzd&aacute;lili se sv&eacute;mu vnitřn&iacute;mu d&iacute;těti.
Co s t&iacute;m můžeme dělat? Jak se znovu spojit se sv&yacute;m vnitřn&iacute;m d&iacute;tětem?
Touto choreografi&iacute; bych r&aacute;d upozornil na okamžik ze sv&eacute;ho života, kter&yacute; se po letech uk&aacute;zal b&yacute;t vtipn&yacute;. Připomenul, že i stresuj&iacute;c&iacute; momenty mohou s odstupem času působit humorně. To, co prož&iacute;v&aacute;me dnes, se stane z&iacute;třej&scaron;&iacute;mi vzpom&iacute;nkami &ndash; a je jen na n&aacute;s, jak si je uchov&aacute;me. Je to n&aacute;&scaron; př&iacute;běh k vypr&aacute;věn&iacute;.

Česk&yacute; hudebn&iacute; publicista a skladatel Luk&aacute;&scaron; Hurn&iacute;k se&nbsp;při tvorbě libreta a hudby sv&eacute; nov&eacute; opery&nbsp;Porucha na lodi Nautilus&nbsp;nechal inspirovat podmaniv&yacute;m vizion&aacute;řsk&yacute;m př&iacute;během Julese Verna&nbsp;Dvacet tis&iacute;c mil pod mořem&nbsp;z roku 1870. Hurn&iacute;k provede dětsk&eacute; div&aacute;ky a jejich bl&iacute;zk&eacute; rozvern&yacute;mi z&aacute;kout&iacute;mi opern&iacute;ho ž&aacute;nru i důmysln&yacute;m&nbsp;a vtipně aktualizovan&yacute;m př&iacute;během odv&aacute;žn&eacute;ho kapit&aacute;na Nema, kter&yacute; ve sv&eacute; milovan&eacute; ponorce spolu s velmi osobitou pos&aacute;dkou vyraz&iacute; za obzor hladiny Tich&eacute;ho oce&aacute;nu do dalek&yacute;ch hlubin zkoumat tajemn&yacute; objekt nezn&aacute;m&eacute;ho původu. V&yacute;prava prob&iacute;h&aacute; celkem hladce, dokud nenastane porucha. Jak si pos&aacute;dka s takovou situac&iacute; porad&iacute;? Co je on&iacute;m z&aacute;jem vzbuzuj&iacute;c&iacute;m objektem? A podař&iacute; se Nemovi a jeho př&aacute;telům vr&aacute;tit se zpět nad hladinu?
 Světov&aacute; premi&eacute;ra t&eacute;to poh&aacute;dkov&eacute; komick&eacute; opery se uskutečnila&nbsp;<a href="https://www.hudbaznojmo.cz/akce/2024/opera-nejen-pro-deti-porucha-na-lodi-nautilus-premiera/">13. července 2024 v Městsk&eacute;m divadle Znojmo</a>. Nyn&iacute; ji s radostn&yacute;m oček&aacute;v&aacute;n&iacute;m představ&iacute;me libereck&eacute;mu publiku a oživ&iacute;me t&iacute;m dř&iacute;věj&scaron;&iacute; tradici uv&aacute;děn&iacute; opern&iacute;ch poh&aacute;dkov&yacute;ch titulů pro rodiny s dětmi.

Porucha na lodi Nautilus

Norimbersk&aacute; panna (La poup&eacute;e de Nuremberg)&nbsp;je opera o jednom jedn&aacute;n&iacute; francouzsk&eacute;ho skladatele Adolpha Charlese Adama, kter&aacute; byla poprv&eacute; uvedena 21. &uacute;nora 1852 v pař&iacute;žsk&eacute;m Th&eacute;&acirc;tre Lyrique. Libreto, inspirov&aacute;no př&iacute;během E. T. A. Hoffmanna&nbsp;Der Sandmann, napsali Adolph de Leuvena Arthur Rousseau de Beauplan na n&aacute;mět oživl&eacute; loutky zasazen&yacute; do komick&eacute;ho až fra&scaron;kovit&eacute;ho děje. Př&iacute;běh se toč&iacute; kolem v&yacute;robce hraček Cornelia, kter&yacute; stvořil panenku jako manželku pro sv&eacute;ho syna a chce ji přiv&eacute;st k životu. Když v&scaron;ak přijde čas, vypukne chaos a věci naberou zcela nečekan&yacute; sp&aacute;d.
&nbsp;
Tyj&aacute;tr Mistra Pedra (El retablo de maese Pedro)&nbsp;je opera na &scaron;panělsk&eacute; libreto podle epizody z Dona Quijota (č&aacute;st II.,kapitola 26) od Miguela de Cervantese. Hudbu zkomponoval Manuel de Falla, jenž reprezentuje skupinu &scaron;panělsk&yacute;ch skladatelů 20. stolet&iacute;, kteř&iacute; z&iacute;skali mezin&aacute;rodn&iacute; &uacute;spěch. Loutkovou operu si u něj objednala princezna de Polignaca ve světov&eacute; premi&eacute;ře byla provedena nejprve koncertně 23. března 1923 v Teatro San Fernando v Seville, a pot&eacute; sc&eacute;nicky 25. června 1923 v pal&aacute;ci princezny z Polignacu v Pař&iacute;ži. Vzhledem ke sv&eacute; d&eacute;lce necel&eacute; půl hodiny, mimoř&aacute;dně exponovan&eacute;mu partu pro chlapeck&eacute; s&oacute;lo, a takt&eacute;ž využit&iacute; loutek, nen&iacute; d&iacute;lo souč&aacute;st&iacute; standardn&iacute;ho opern&iacute;ho reperto&aacute;ru.
&nbsp;
Upozorňujeme div&aacute;ky, že v představen&iacute; jsou použity kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty.
&nbsp;
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; ve foyer Mal&eacute;ho divadla.

Tyjátr Mistra Pedra: Norimberská panna

Autor&nbsp;Mistra a Mark&eacute;tky&nbsp;Michail Bulgakov l&iacute;č&iacute; nejdramatičtěj&scaron;&iacute; &uacute;sek Moli&egrave;rova života, kdy slavn&yacute; komediograf prož&iacute;v&aacute; nerovnou l&aacute;sku k mladičk&eacute; Armandě, okou&scaron;&iacute; pozl&aacute;tko sl&aacute;vy i jej&iacute; rub, bojuje o&nbsp;Tartuffa&nbsp;a ztr&aacute;c&iacute; kr&aacute;lovu př&iacute;zeň. Do př&iacute;běhu v&aacute;&scaron;niv&eacute;ho divadeln&iacute;ka vložil Bulgakov svou vlastn&iacute; osudovou l&aacute;sku k divadlu a herectv&iacute; i svou zku&scaron;enost s politickou moc&iacute;. Co zb&yacute;v&aacute; člověku, kter&yacute; sv&eacute; srdce dal divadlu, když nemůže svou pr&aacute;ci dělat? Nebo když ji nemůže dělat podle poctiv&eacute;ho uměleck&eacute;ho svědom&iacute;? Když ho kr&aacute;l nut&iacute; lh&aacute;t nebo pravdu překrucovat? Mus&iacute; se sv&eacute;ho uměn&iacute; vzd&aacute;t? Může vůbec? Př&iacute;běh o člověku, kter&eacute;mu je uměn&iacute; &uacute;dělem.
 Spř&iacute;zněnost Bulgakova (1891&ndash;1940) s Moli&egrave;rem (1622&ndash;1673) uk&aacute;zal i osud hry samotn&eacute;: kr&aacute;tce po prvn&iacute;m uveden&iacute; v roce 1936 byla zak&aacute;z&aacute;na, jej&iacute; autor se definitivně ocitl na seznamu odpůrců režimu a n&aacute;sledoval sv&eacute;ho hrdinu v z&aacute;pasu až do smrti. Ve sv&eacute;m vyzn&aacute;n&iacute; divadlu ov&scaron;em vytvořil nesmrteln&eacute; strhuj&iacute;c&iacute; drama&nbsp;o střetu velk&eacute;ho umělce s vl&aacute;dnouc&iacute; moc&iacute; i s věčnou pom&iacute;jivost&iacute; divadeln&iacute;ho světa. St&aacute;rnouc&iacute; Moli&egrave;re z&aacute;pas&iacute; s Ludv&iacute;kem XIV.&nbsp;o tvůrč&iacute; svobodu a v nerovn&eacute;m boji nar&aacute;ž&iacute; na samotn&eacute; meze lidsk&yacute;ch sil. A na tomhle z&aacute;pasu stoj&iacute; divadlo odjakživa:&nbsp;člověk na jevi&scaron;ti čel&iacute; světu i sv&eacute; vlastn&iacute; pozemsk&eacute; křehkosti&nbsp;a těžko zvladateln&yacute;m citům. Hrdina i herec, kter&yacute; ho tvoř&iacute;.

&bdquo;Č&iacute;l př&iacute;chod noci zvěstoval, Mang se už proh&aacute;n&iacute;. Sp&iacute; st&aacute;da v chl&eacute;vech. P&aacute;ny jsme, než přijde sv&iacute;t&aacute;n&iacute;. Sly&scaron; kel a sp&aacute;r a dr&aacute;p a zub, jako když zvon&iacute; kov. Kdo z&aacute;kon džungle ct&iacute;, těm zn&iacute; n&aacute;&scaron; pozdrav: dobr&yacute; lov! &ldquo; &bdquo;Jsme jedn&eacute; krve, ty i j&aacute;.&rdquo; Vydejte se s n&aacute;mi do indick&eacute; džungle a prožijte dobrodružstv&iacute; chlapce Maugl&iacute;ho, vlč&iacute; smečky veden&eacute; samot&aacute;řsk&yacute;m Ak&eacute;lou a krut&eacute;ho tygra &Scaron;&eacute;r Ch&aacute;na. Podle knižn&iacute; předlohy Knihy džungl&iacute; Rudyarda Kiplinga, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1907. Kniha dobrodružn&yacute;ch př&iacute;běhů a novel vy&scaron;la v roce 1894 pod n&aacute;zvem Kniha džungl&iacute;, n&aacute;sledov&aacute;na o rok později druh&yacute;m d&iacute;lem s n&aacute;zvem Druh&aacute; kniha džungl&iacute;. Na&scaron;e tanečn&iacute; představen&iacute; v&aacute;s zavede do světa řeči zv&iacute;řat a fungov&aacute;n&iacute; vlč&iacute; smečky, jej&iacute;ž chod z&aacute;sadně změn&iacute; př&iacute;chod mal&eacute;ho indick&eacute;ho chlapce. Jedinečnou atmosf&eacute;ru představen&iacute; dokresl&iacute; hudba od předn&iacute;ho česk&eacute;ho skladatele a muzikologa Ale&scaron;e Březiny.

Mauglí

Emil Franti&scaron;ek Burian, česk&yacute; avantgardn&iacute; režis&eacute;r, se narodil do hudebn&iacute; rodiny a vystudoval konzervatoř. Ve&scaron;kerou svou tvůrč&iacute; s&iacute;lu nakonec směřoval k&nbsp;divadlu. V roce 1933 založil vlastn&iacute; divadlo D 34, kter&eacute; progresivn&iacute; dramatikou v&nbsp;mnoh&eacute;m položilo z&aacute;klady pro pozděj&scaron;&iacute; rozvoj česk&eacute; divadeln&iacute; tvorby.
Unik&aacute;tnost režijn&iacute; osobnosti E. F. Buriana spoč&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m v tom, jak&yacute;m způsobem dok&aacute;zal propojovat jednotliv&eacute; složky divadeln&iacute;ho d&iacute;la do funkčn&iacute;ho a origin&aacute;ln&iacute;ho sc&eacute;nick&eacute;ho tvaru. Ten byl zcela podř&iacute;zen svrchovan&eacute;mu t&eacute;matu zvolen&eacute;mu Burianem jako sv&eacute;bytn&yacute;m autorem inscenace. Jeho z&aacute;kladn&iacute;mi tvůrč&iacute;mi principy, kter&eacute; se prol&iacute;naj&iacute; celou jeho tvorbou, je snaha esteticky a v&yacute;znamotvorně propojit hudbu s mluven&yacute;m slovem v adekv&aacute;tn&iacute;m, specificky rytmizovan&eacute;m jevi&scaron;tn&iacute;m děn&iacute;. K tomuto c&iacute;li mu nejl&eacute;pe sloužila d&iacute;la česk&eacute; lidov&eacute; kultury, v nichž hledal podstatu n&aacute;rodn&iacute; identity, kter&aacute; byla mezin&aacute;rodn&iacute;m politick&yacute;m děn&iacute;m od druh&eacute; poloviny 30. let 20. stolet&iacute; soustavně naru&scaron;ov&aacute;na.
V&nbsp;r. 1937 p&iacute;&scaron;e v&nbsp;dopise sv&eacute;mu př&iacute;teli, dirigentu V&aacute;clavu Talichovi, že pro něj skl&aacute;d&aacute; operu&nbsp;Mary&scaron;u&nbsp;podle realistick&eacute;ho dramatu bratrů Mr&scaron;t&iacute;kov&yacute;ch s&nbsp;c&iacute;lem vytvořit d&iacute;lo po vzoru n&aacute;rodn&iacute;ch oper Smetanov&yacute;ch, Dvoř&aacute;kov&yacute;ch a Jan&aacute;čkov&yacute;ch. Tento &uacute;kol si předsevzal v&nbsp;obzvl&aacute;&scaron;ť vypjat&eacute; době.
Dne 16. dubna 1940 rozezněla opera Mary&scaron;a&nbsp;ve světov&eacute; premi&eacute;ře budovu Zemsk&eacute;ho divadla v Brně a byla přijata s&nbsp;nad&scaron;en&yacute;m ohlasem stejně jako n&aacute;sledn&eacute; nastudov&aacute;n&iacute; v&nbsp;Ostravě v&nbsp;listopadu t&eacute;hož roku. Burianovi se dle dobov&yacute;ch odborn&yacute;ch ohlasů podařilo prostřednictv&iacute;m postavy Mary&scaron;i a hudebn&iacute; ryzosti česk&eacute; lidov&eacute; kultury postihnout t&eacute;ma mohutn&eacute;ho vzdoru proti utlačovatelům.
V kombinaci s&nbsp;komplikovan&yacute;m pov&aacute;lečn&yacute;m k&aacute;drov&yacute;m profilem E. F. Buriana se v&scaron;ak v&nbsp;50. letech opera Mary&scaron;a na česk&yacute;ch sc&eacute;n&aacute;ch neuv&aacute;děla. Naposledy zazněla v&nbsp;r. 1946 na sc&eacute;ně N&aacute;rodn&iacute;ho divadla a na česk&aacute; jevi&scaron;tě se vr&aacute;tila kr&aacute;tce až v&nbsp;60. letech. Od r. 1974 ji v&scaron;ak ž&aacute;dn&eacute; z&nbsp;opern&iacute;ch divadel na svůj reperto&aacute;r nezařadilo. Libereck&eacute; divadlo tak toto d&iacute;lo vrac&iacute; zpět do kontextu živ&eacute;ho divadeln&iacute;ho uměn&iacute; po v&iacute;ce než pades&aacute;ti letech od jeho posledn&iacute;ho uveden&iacute;.
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
V&nbsp;inscenaci jsou použity stroboskopick&eacute; a kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; v&nbsp;n&iacute; v&yacute;střely.
Doporučeno od 15 let. Někter&eacute; sc&eacute;ny obsahuj&iacute; nahotu a dom&aacute;c&iacute; n&aacute;sil&iacute;.
V&iacute;c zde.

Verdiho v pořad&iacute; třet&iacute; opera&nbsp;Nabucco&nbsp;zpracov&aacute;v&aacute; biblick&yacute; n&aacute;mět ze Star&eacute;ho z&aacute;kona a patř&iacute; k nejčastěji uv&aacute;děn&yacute;m opern&iacute;m d&iacute;lům vůbec. Působivost ran&eacute;ho skladatelova d&iacute;la spoč&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m ve velkolep&yacute;ch masov&yacute;ch sc&eacute;n&aacute;ch a sborov&yacute;ch v&yacute;stupech. Př&iacute;běh opery vypr&aacute;v&iacute; o n&aacute;božensky motivovan&eacute; v&aacute;lce a vyhn&aacute;n&iacute; z domova. Když teprve osmadvacetilet&yacute; Verdi představil sv&eacute; d&iacute;lo premi&eacute;rou v mil&aacute;nsk&eacute; La Scale roku 1842, zaznamenal fenomen&aacute;ln&iacute; &uacute;spěch a odstartoval tak svou cestu ke sl&aacute;vě. Giuseppe Verdi je statisticky nejhraněj&scaron;&iacute;m opern&iacute;m autorem na světě a jeho d&iacute;la se tě&scaron;&iacute; trval&eacute;mu div&aacute;ck&eacute;mu z&aacute;jmu.
&nbsp;
Upozorněn&iacute; &ndash; v inscenaci se použ&iacute;vaj&iacute; kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty.
&nbsp;
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.

Nabucco

Bez nads&aacute;zky nejslavněj&scaron;&iacute; muzik&aacute;l v&scaron;ech dob a jeden z vrcholů sv&eacute;ho ž&aacute;nru. Poprv&eacute; se muzik&aacute;l&nbsp;West side story&nbsp;objevuje v New Yorku 26. z&aacute;ř&iacute; 1957 na broadwaysk&eacute; sc&eacute;ně. Okamžitě se st&aacute;v&aacute; hitem a miln&iacute;kem v muzik&aacute;lov&yacute;ch produkc&iacute;ch. Pod&iacute;l na tom m&aacute; z velk&eacute; č&aacute;sti mimoř&aacute;dně invenčn&iacute; hudba geni&aacute;ln&iacute;ho skladatele Leonarda Bernsteina, stejně jako n&aacute;ročn&aacute; tanečn&iacute; č&iacute;sla, kter&aacute; spolu s hudbou vytvořila silně emotivn&iacute; v&yacute;razov&yacute; prostředek. Choreografie tanečn&iacute;ch sc&eacute;n se v tomto d&iacute;le stala ned&iacute;lnou souč&aacute;st&iacute; hudebn&iacute; a dějov&eacute; linky, kter&eacute; kompaktně prov&aacute;zala.
Děj je inspirovan&yacute; Shakespearov&yacute;m tragick&yacute;m př&iacute;během&nbsp;Romea a Julie, kter&yacute; tvůrci zasadili do newyorsk&eacute; čtvrti West Side pades&aacute;t&yacute;ch let. O nadvl&aacute;du nad t&iacute;mto &uacute;zem&iacute;m soupeř&iacute; dvě pouličn&iacute; party &ndash; m&iacute;stn&iacute; &bdquo;Trysk&aacute;či&ldquo; a přistěhovalci z Portorika &bdquo;Žraloci&ldquo;. Mezi oběma gangy s různ&yacute;m etnick&yacute;m původem panuje nen&aacute;vist, rivalita a prov&aacute;zej&iacute; je neust&aacute;l&eacute; konflikty. I přesto se ale mlad&yacute; Američan Tony a Maria z Portorika do sebe zamiluj&iacute; a sn&iacute; o společn&eacute;m životě. Př&iacute;běh ov&scaron;em spěje k nevyhnuteln&eacute;mu tragick&eacute;mu konci. V legend&aacute;rn&iacute;m muzik&aacute;lu pln&eacute;m slavn&yacute;ch hitů se uplatn&iacute; v&scaron;echny tři soubory DFX&Scaron;. Ikonick&aacute; pěveck&aacute;, hereck&aacute; a tanečn&iacute; č&iacute;sla V&aacute;s okouzl&iacute;. Dojemn&eacute; poselstv&iacute; o s&iacute;le l&aacute;sky a současně křehkosti lidsk&eacute;ho života fascinuje div&aacute;ky již cel&aacute; desetilet&iacute; a pr&aacute;vem patř&iacute; na piedestal muzik&aacute;lov&eacute;ho ž&aacute;nru.
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
Upozorněn&iacute;: v inscenaci se použ&iacute;vaj&iacute; kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; v n&iacute; v&yacute;střely.

West side story

Pořadatelé

Detail pořadatele

divadlo

premiéra

klasickáhudba

letníscéna

filmováhudba

muzikál