FlexiABO

Prodejní systém hromadné slevy, který Vám ušetří peníze při nákupu vstupenek, celkem 30 % z ceny zakoupených lístků.

Flexi ABO

&bdquo;Když naraz&iacute; kosa na k&aacute;men, l&eacute;taj&iacute; jiskry až do oblak.&ldquo;
 Na prknech &Scaron;aldova divadla roztanč&iacute;me slavnou divadeln&iacute; hru Williama Shakespeara z roku 1594 &ndash;&nbsp;Zkrocen&iacute; zl&eacute; ženy. Komedie o vzpurn&eacute; Kateřině a veronsk&eacute;m &scaron;lechtici Petrucciovi přerůst&aacute; v na&scaron;em pojet&iacute; časov&yacute; a společensk&yacute; r&aacute;mec 16. stolet&iacute;, i dnes zůst&aacute;v&aacute; živ&aacute; a bl&iacute;zk&aacute; div&aacute;kům každ&eacute;ho věku. Atraktivn&iacute; t&eacute;ma o komplikovan&eacute;m vztahu muže a ženy přitahuje div&aacute;ky st&aacute;le a zůst&aacute;v&aacute; i po čtyřstech letech l&aacute;kav&yacute;m n&aacute;mětem pro divadeln&iacute; zpracov&aacute;n&iacute;.
 Př&iacute;běh o tom, jak kosa narazila na k&aacute;men, n&aacute;s s nads&aacute;zkou a humorem zavede na krkolomnou a nesnadnou cestu hledaj&iacute;c&iacute; porozuměn&iacute; mezi ohněm a vodou, Jin a Jang, Marsem a Venu&scaron;&iacute;&hellip;
 V choreografii &scaron;&eacute;fky baletn&iacute;ho souboru Mariky Mikanov&eacute; a doprovodu energick&eacute; hudby Dmitrije &Scaron;ostakoviče V&aacute;m baletn&iacute; soubor přinese neopakovateln&yacute; z&aacute;žitek pln&yacute; emoc&iacute; a humoru a nech&aacute; V&aacute;s proniknout do hloubky lidsk&eacute;ho srdce. Co mysl&iacute;te? Podař&iacute; se na&scaron;emu Petrucciovi zkrotit semetriku Kateřinu a udělat z n&iacute; pokornou a reprezentativn&iacute; choť? Naposledy tento titul libereck&yacute; balet uvedl roku 1961 v choreografii Věry Unterm&uuml;llerov&eacute;.
&nbsp;
&nbsp;
&nbsp;
Upozorňujeme div&aacute;ky, že v představen&iacute; jsou použity kouřov&eacute; efekty.

Divadlo F.X. Šaldy

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, p.o.

Zkrocení zlé ženy

LIBEREC

Jedno z nejslavněj&scaron;&iacute;ch děl světov&eacute;ho opern&iacute;ho reperto&aacute;ru zachycuje milostn&yacute; př&iacute;běh oslniv&eacute; pěvkyně Floriy Toscy a mal&iacute;ře Maria Cavaradossiho, kter&yacute; by se možn&aacute; mohl vyv&iacute;jet jako f&aacute;dn&iacute; lovestory se &scaron;ťastn&yacute;m koncem, kdyby se ov&scaron;em neodehr&aacute;val ve vymknut&eacute; v&aacute;lečn&eacute; době. Slavn&yacute; Ř&iacute;m okupuj&iacute; nepř&aacute;telsk&aacute; vojska Neapolsk&eacute;ho kr&aacute;lovstv&iacute; a zaveden&eacute; poř&aacute;dky se pod drtivou mocenskou silou &scaron;&eacute;fa policie Scarpiy a jeho kump&aacute;nů radik&aacute;lně proměňuj&iacute;. Kde jsou hranice lidskosti, l&aacute;sky a svědom&iacute; a jak ž&iacute;t čestně a v l&aacute;sce tam, kde se takto ž&iacute;t ned&aacute;? Skr&yacute;v&aacute; se snad za obzorem jin&aacute; možnost?
&nbsp;
Velkolep&aacute;&nbsp;Tosca, kterou Puccini zkomponoval na libreto Luigi Illicy a Giuseppe Giacosy dle stejnojmenn&eacute;ho dramatu Victoriena Sardoua, měla premi&eacute;ru na prahu nov&eacute;ho tis&iacute;cilet&iacute;, a to 14. ledna 1900 v ř&iacute;msk&eacute;m Teatro Costanzi. Na libereck&eacute; jevi&scaron;tě se vrac&iacute; po v&iacute;ce než 20 letech.

Tosca

Mraziv&aacute; komedie, kter&aacute; klade řadu ot&aacute;zek t&yacute;kaj&iacute;c&iacute;ch se probl&eacute;mů dne&scaron;n&iacute; společnosti. V j&aacute;dru hry stoj&iacute; jednoduch&aacute; fiktivn&iacute; modelov&aacute; situace. Sedmdes&aacute;t let po neslavn&eacute;m odchodu se Adolf Hitler překvapeně probouz&iacute; na m&iacute;stě, kde st&aacute;val jeho bunkr, v dne&scaron;n&iacute;m Berl&iacute;ně. Město se změnilo k nepozn&aacute;n&iacute;, je pln&eacute; cizinců a v Německu m&iacute;sto něj vl&aacute;dne žena, jak&aacute;si Angela Merkelov&aacute;. Jak se na tohoto &bdquo;exota&ldquo; s jeho neměnn&yacute;mi a v dne&scaron;n&iacute; době poněkud legračn&iacute;mi n&aacute;zory budou d&iacute;vat současn&iacute; spoluobčan&eacute;? A jak se on bude d&iacute;vat na ně? Po prvotn&iacute;m a zcela pochopiteln&eacute;m &scaron;oku, se rychle rozkouk&aacute;v&aacute; a st&aacute;v&aacute; se, d&iacute;ky sv&yacute;m pomaten&yacute;m, ale konzistentn&iacute;m n&aacute;zorům, hvězdou &scaron;oubyznysu. Od televize a m&eacute;di&iacute; je již jen krůček k politice, jeho popularita roste a nikdo netu&scaron;&iacute;, kde se to cel&eacute; zastav&iacute;. Hořk&aacute; politick&aacute; satira, kter&aacute; byla původně napsan&aacute; jako rom&aacute;n a později byla převedena do filmov&eacute; i divadeln&iacute; podoby, poukazuje na velk&aacute; nebezpeč&iacute;, kter&aacute; č&iacute;haj&iacute; na současnou z&aacute;padoevropskou společnost. Ukazuje totiž, jak může b&yacute;t i navzdory desetilet&iacute;m demokracie naprosto bezbrann&aacute; vůči demagogům nejhrub&scaron;&iacute;ho zrna, jejichž hlavn&iacute; hnac&iacute; silou je bezskrupul&oacute;zn&iacute; touha po &uacute;spěchu. Že se jedn&aacute; o probl&eacute;m, kter&yacute; se n&aacute;s bytostně t&yacute;k&aacute;, nen&iacute; snad ani potřeba zdůrazňovat. Inscenaci režijně připrav&iacute; Zdeněk Barto&scaron;, pro kter&eacute;ho to bude prvn&iacute; pr&aacute;ce v libereck&eacute;m divadle.

Malé divadlo

Už je tady zas

Liberec

Mlad&iacute; manžel&eacute; zakl&aacute;daj&iacute; svou prvn&iacute; dom&aacute;cnost a pronajmou si kr&aacute;sn&yacute; starobyl&yacute; dům se zahradou na klidn&eacute;m anglick&eacute;m venkově. On je zač&iacute;naj&iacute;c&iacute; spisovatel a z domu je nad&scaron;en&yacute;, protože patřil jeho slavn&eacute;mu spisovatelsk&eacute;mu vzoru. Douf&aacute;, že tu najde inspiraci ke sv&eacute;mu prvn&iacute;mu rom&aacute;nu. Oba jsou vděčn&iacute;, že je dům tak levn&yacute;, ona totiž ček&aacute; d&iacute;tě a psan&iacute; zat&iacute;m nen&iacute; moc v&yacute;dělečn&aacute; pr&aacute;ce. Proto jim nevad&iacute;, že v domě &uacute;dajně stra&scaron;&iacute;. V&scaron;echny n&aacute;jemn&iacute;ky zat&iacute;m duchov&eacute; rychle vyhnali, i realitn&iacute; agent se tu boj&iacute;. Jak to dopadne tentokr&aacute;t? Může vzniknout př&aacute;telstv&iacute; mezi nebem a zem&iacute;? A jak se zbavit kousav&eacute; tch&yacute;ně? Svižn&aacute; i něžn&aacute; duchařsk&aacute; komedie s romantickou z&aacute;pletkou od &uacute;spě&scaron;n&eacute; britsk&eacute; scen&aacute;ristky neotřele připom&iacute;n&aacute; jedinečnost lidsk&eacute;ho byt&iacute; tady a teď a oslavuje l&aacute;sku jako tu největ&scaron;&iacute; s&iacute;lu, co h&yacute;be nebem i zem&iacute;.

Mezi nebem a zemí

Bl&aacute;zniv&aacute; komedie z divadeln&iacute;ho prostřed&iacute;, kter&aacute; zaručeně pobav&iacute;. Muzik&aacute;l, kter&yacute; navazuje na opern&iacute; titul: V opern&iacute;m domě se chyst&aacute; představen&iacute; Verdiho Otella, v hlavn&iacute; roli m&aacute; &uacute;činkovat světozn&aacute;m&yacute; tenor Tito Merelli. Ten m&aacute; v&scaron;ak v tuto chv&iacute;li jin&eacute; starosti, hled&aacute; se tedy z&aacute;skok. Komedie, kter&aacute; půvabně, s nadhledem a předev&scaron;&iacute;m s nads&aacute;zkou obnažuje divadeln&iacute; prostřed&iacute;, opern&iacute; faz&oacute;nu a podivuhodn&yacute; svět celebrit. Muzik&aacute;l byl zkomponov&aacute;n Bradem Carrollem na libreto a texty p&iacute;sn&iacute; Petera Shama podle hry Kena Ludwiga. Premi&eacute;ra se konala v roce 2011 v Lond&yacute;ně. Uv&aacute;d&iacute;me v původn&iacute;m česk&eacute;m překladu Petra Palou&scaron;e a Franti&scaron;ka Zacharn&iacute;ka.

Hledá se tenor

Verdiho v pořad&iacute; třet&iacute; opera&nbsp;Nabucco&nbsp;zpracov&aacute;v&aacute; biblick&yacute; n&aacute;mět ze Star&eacute;ho z&aacute;kona a patř&iacute; k nejčastěji uv&aacute;děn&yacute;m opern&iacute;m d&iacute;lům vůbec. Působivost ran&eacute;ho skladatelova d&iacute;la spoč&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m ve velkolep&yacute;ch masov&yacute;ch sc&eacute;n&aacute;ch a sborov&yacute;ch v&yacute;stupech. Př&iacute;běh opery vypr&aacute;v&iacute; o n&aacute;božensky motivovan&eacute; v&aacute;lce a vyhn&aacute;n&iacute; z domova. Když teprve osmadvacetilet&yacute; Verdi představil sv&eacute; d&iacute;lo premi&eacute;rou v mil&aacute;nsk&eacute; La Scale roku 1842, zaznamenal fenomen&aacute;ln&iacute; &uacute;spěch a odstartoval tak svou cestu ke sl&aacute;vě. Giuseppe Verdi je statisticky nejhraněj&scaron;&iacute;m opern&iacute;m autorem na světě a jeho d&iacute;la se tě&scaron;&iacute; trval&eacute;mu div&aacute;ck&eacute;mu z&aacute;jmu.
&nbsp;
Upozorněn&iacute; &ndash; v inscenaci se použ&iacute;vaj&iacute; kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty.
&nbsp;
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.

Nabucco

Evžen Oněgin (Евгений Онегин)&nbsp;je jedn&iacute;m z nejhodnotněj&scaron;&iacute;ch klenotů rusk&eacute; hudebn&iacute; pokladnice a současně z&aacute;řiv&yacute;m př&iacute;kladem rusk&eacute; lyrick&eacute; opery. Hluboce dojemn&yacute; př&iacute;běh je založen&yacute; na ver&scaron;ovan&eacute;m rom&aacute;nu Alexandra Sergejeviče Pu&scaron;kina. Ru&scaron;n&yacute;m společensk&yacute;m životem znuděn&yacute; mlad&iacute;k Evžen Oněgin odj&iacute;žd&iacute; z města na venkov, kde se setk&aacute;v&aacute; s mladou d&iacute;vkou Tať&aacute;nou, kter&aacute; se do něho na prvn&iacute; pohled zamiluje. Nap&iacute;&scaron;e mu dopis, ve kter&eacute;m se vyzn&aacute;v&aacute; ze sv&yacute;ch citů, je pln&aacute; ide&aacute;lů a představ o romantick&eacute; l&aacute;sce. Oněgin ale neodpov&iacute;, jej&iacute; city neopětuje a l&aacute;sku Tať&aacute;ny bezcitně odm&iacute;t&aacute;. O několik let později pochop&iacute;, že udělal chybu, ale už je př&iacute;li&scaron; pozdě. Tať&aacute;na z mladičk&eacute; d&iacute;vky vyspěla v dospělou ženu, provdala se za kn&iacute;žete Gremina a přijala život bez iluz&iacute;. Oněgin j&iacute; vyzn&aacute;v&aacute; l&aacute;sku, a i přesto, že ho Tať&aacute;na st&aacute;le miluje, tentokr&aacute;t je to ona, kdo odm&iacute;t&aacute;, jelikož nechce zničit sv&eacute; manželstv&iacute;.
&nbsp;
Čajkovsk&eacute;ho hudebn&iacute; mistrovstv&iacute; umocnilo Pu&scaron;kinův beznadějně romantick&yacute; a nakonec zničuj&iacute;c&iacute; př&iacute;běh. V&yacute;voj postav je jedn&iacute;m z nejpřesvědčivěj&scaron;&iacute;ch na opern&iacute; sc&eacute;ně vůbec. D&iacute;lo je pln&eacute; intenzivn&iacute;ch emoc&iacute; a zvratů. Opera měla premi&eacute;ru v Moskvě 29. března 1879. Česk&aacute; premi&eacute;ra se uskutečnila 6. prosince 1888 v pražsk&eacute;m N&aacute;rodn&iacute;m divadle a ř&iacute;dil ji s&aacute;m skladatel. &Aacute;rie z opery pr&aacute;vem patř&iacute; k nejslavněj&scaron;&iacute;m ve světov&eacute;m opern&iacute;m reperto&aacute;ru.
&nbsp;


&nbsp;
&nbsp;
Operu uv&aacute;d&iacute;me v rusk&eacute;m origin&aacute;le s česk&yacute;mi a německ&yacute;mi titulky.


Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
Operu uv&aacute;d&iacute;me v rusk&eacute;m origin&aacute;le s česk&yacute;mi a německ&yacute;mi titulky. Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
 Upozorňujeme div&aacute;ky, že v představen&iacute; jsou použity kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; jeden v&yacute;střel.

Evžen Oněgin

Autor&nbsp;Mistra a Mark&eacute;tky&nbsp;Michail Bulgakov l&iacute;č&iacute; nejdramatičtěj&scaron;&iacute; &uacute;sek Moli&egrave;rova života, kdy slavn&yacute; komediograf prož&iacute;v&aacute; nerovnou l&aacute;sku k mladičk&eacute; Armandě, okou&scaron;&iacute; pozl&aacute;tko sl&aacute;vy i jej&iacute; rub, bojuje o&nbsp;Tartuffa&nbsp;a ztr&aacute;c&iacute; kr&aacute;lovu př&iacute;zeň. Do př&iacute;běhu v&aacute;&scaron;niv&eacute;ho divadeln&iacute;ka vložil Bulgakov svou vlastn&iacute; osudovou l&aacute;sku k divadlu a herectv&iacute; i svou zku&scaron;enost s politickou moc&iacute;. Co zb&yacute;v&aacute; člověku, kter&yacute; sv&eacute; srdce dal divadlu, když nemůže svou pr&aacute;ci dělat? Nebo když ji nemůže dělat podle poctiv&eacute;ho uměleck&eacute;ho svědom&iacute;? Když ho kr&aacute;l nut&iacute; lh&aacute;t nebo pravdu překrucovat? Mus&iacute; se sv&eacute;ho uměn&iacute; vzd&aacute;t? Může vůbec? Př&iacute;běh o člověku, kter&eacute;mu je uměn&iacute; &uacute;dělem.
 Spř&iacute;zněnost Bulgakova (1891&ndash;1940) s Moli&egrave;rem (1622&ndash;1673) uk&aacute;zal i osud hry samotn&eacute;: kr&aacute;tce po prvn&iacute;m uveden&iacute; v roce 1936 byla zak&aacute;z&aacute;na, jej&iacute; autor se definitivně ocitl na seznamu odpůrců režimu a n&aacute;sledoval sv&eacute;ho hrdinu v z&aacute;pasu až do smrti. Ve sv&eacute;m vyzn&aacute;n&iacute; divadlu ov&scaron;em vytvořil nesmrteln&eacute; strhuj&iacute;c&iacute; drama&nbsp;o střetu velk&eacute;ho umělce s vl&aacute;dnouc&iacute; moc&iacute; i s věčnou pom&iacute;jivost&iacute; divadeln&iacute;ho světa. St&aacute;rnouc&iacute; Moli&egrave;re z&aacute;pas&iacute; s Ludv&iacute;kem XIV.&nbsp;o tvůrč&iacute; svobodu a v nerovn&eacute;m boji nar&aacute;ž&iacute; na samotn&eacute; meze lidsk&yacute;ch sil. A na tomhle z&aacute;pasu stoj&iacute; divadlo odjakživa:&nbsp;člověk na jevi&scaron;ti čel&iacute; světu i sv&eacute; vlastn&iacute; pozemsk&eacute; křehkosti&nbsp;a těžko zvladateln&yacute;m citům. Hrdina i herec, kter&yacute; ho tvoř&iacute;.

Moliére

Norimbersk&aacute; panna (La poup&eacute;e de Nuremberg)&nbsp;je opera o jednom jedn&aacute;n&iacute; francouzsk&eacute;ho skladatele Adolpha Charlese Adama, kter&aacute; byla poprv&eacute; uvedena 21. &uacute;nora 1852 v pař&iacute;žsk&eacute;m Th&eacute;&acirc;tre Lyrique. Libreto, inspirov&aacute;no př&iacute;během E. T. A. Hoffmanna&nbsp;Der Sandmann, napsali Adolph de Leuvena Arthur Rousseau de Beauplan na n&aacute;mět oživl&eacute; loutky zasazen&yacute; do komick&eacute;ho až fra&scaron;kovit&eacute;ho děje. Př&iacute;běh se toč&iacute; kolem v&yacute;robce hraček Cornelia, kter&yacute; stvořil panenku jako manželku pro sv&eacute;ho syna a chce ji přiv&eacute;st k životu. Když v&scaron;ak přijde čas, vypukne chaos a věci naberou zcela nečekan&yacute; sp&aacute;d.
&nbsp;
Tyj&aacute;tr Mistra Pedra (El retablo de maese Pedro)&nbsp;je opera na &scaron;panělsk&eacute; libreto podle epizody z Dona Quijota (č&aacute;st II.,kapitola 26) od Miguela de Cervantese. Hudbu zkomponoval Manuel de Falla, jenž reprezentuje skupinu &scaron;panělsk&yacute;ch skladatelů 20. stolet&iacute;, kteř&iacute; z&iacute;skali mezin&aacute;rodn&iacute; &uacute;spěch. Loutkovou operu si u něj objednala princezna de Polignaca ve světov&eacute; premi&eacute;ře byla provedena nejprve koncertně 23. března 1923 v Teatro San Fernando v Seville, a pot&eacute; sc&eacute;nicky 25. června 1923 v pal&aacute;ci princezny z Polignacu v Pař&iacute;ži. Vzhledem ke sv&eacute; d&eacute;lce necel&eacute; půl hodiny, mimoř&aacute;dně exponovan&eacute;mu partu pro chlapeck&eacute; s&oacute;lo, a takt&eacute;ž využit&iacute; loutek, nen&iacute; d&iacute;lo souč&aacute;st&iacute; standardn&iacute;ho opern&iacute;ho reperto&aacute;ru.
&nbsp;
Upozorňujeme div&aacute;ky, že v představen&iacute; jsou použity kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty.
&nbsp;
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; ve foyer Mal&eacute;ho divadla.

Tyjátr Mistra Pedra: Norimberská panna

Inovativn&iacute; adaptace klasick&eacute;ho romantick&eacute;ho baletu&nbsp;La Sylphide&nbsp;z&nbsp;roku 1832 přin&aacute;&scaron;&iacute; současn&yacute;, mladistv&yacute; choreografick&yacute; pohled na jedno z&nbsp;nejraněj&scaron;&iacute;ch a nejtradičněj&scaron;&iacute;ch původn&iacute;ch baletn&iacute;ch děl. Umožňuje prozkoumat nov&eacute; dimenze a citlivě transformuje poh&aacute;dkov&yacute; př&iacute;běh do 21. stolet&iacute;.
Romance&nbsp;Sylf&nbsp;vypr&aacute;v&iacute; o životn&iacute;m p&aacute;du Jamese, mlad&eacute;ho &uacute;spě&scaron;n&eacute;ho muže, kter&yacute; se hodl&aacute; oženit se svou milovanou snoubenkou Effie. Začne se ale d&iacute;t něco zvl&aacute;&scaron;tn&iacute;ho. V&nbsp;jeho př&iacute;tomnosti se zjevuje duch v podobě kr&aacute;sn&eacute; ženy, kterou, jak se zd&aacute;, nikdo jin&yacute; nevid&iacute;. Něžn&eacute; a nepolapiteln&eacute; stvořen&iacute; ho &scaron;k&aacute;dl&iacute;, sv&aacute;d&iacute; a manipuluje s n&iacute;m a on nemůže odolat jeho svodům. Jamesova l&aacute;ska k&nbsp;element&aacute;ln&iacute; bytosti se posl&eacute;ze proměn&iacute; v&nbsp;posedlost. Je př&iacute;zrakem vtahov&aacute;n hlouběji a hlouběji do nadpřirozen&eacute;ho světa mimo realitu.

Sylf

&bdquo;Č&iacute;l př&iacute;chod noci zvěstoval, Mang se už proh&aacute;n&iacute;. Sp&iacute; st&aacute;da v chl&eacute;vech. P&aacute;ny jsme, než přijde sv&iacute;t&aacute;n&iacute;. Sly&scaron; kel a sp&aacute;r a dr&aacute;p a zub, jako když zvon&iacute; kov. Kdo z&aacute;kon džungle ct&iacute;, těm zn&iacute; n&aacute;&scaron; pozdrav: dobr&yacute; lov! &ldquo; &bdquo;Jsme jedn&eacute; krve, ty i j&aacute;.&rdquo; Vydejte se s n&aacute;mi do indick&eacute; džungle a prožijte dobrodružstv&iacute; chlapce Maugl&iacute;ho, vlč&iacute; smečky veden&eacute; samot&aacute;řsk&yacute;m Ak&eacute;lou a krut&eacute;ho tygra &Scaron;&eacute;r Ch&aacute;na. Podle knižn&iacute; předlohy Knihy džungl&iacute; Rudyarda Kiplinga, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1907. Kniha dobrodružn&yacute;ch př&iacute;běhů a novel vy&scaron;la v roce 1894 pod n&aacute;zvem Kniha džungl&iacute;, n&aacute;sledov&aacute;na o rok později druh&yacute;m d&iacute;lem s n&aacute;zvem Druh&aacute; kniha džungl&iacute;. Na&scaron;e tanečn&iacute; představen&iacute; v&aacute;s zavede do světa řeči zv&iacute;řat a fungov&aacute;n&iacute; vlč&iacute; smečky, jej&iacute;ž chod z&aacute;sadně změn&iacute; př&iacute;chod mal&eacute;ho indick&eacute;ho chlapce. Jedinečnou atmosf&eacute;ru představen&iacute; dokresl&iacute; hudba od předn&iacute;ho česk&eacute;ho skladatele a muzikologa Ale&scaron;e Březiny.

Mauglí

Emil Franti&scaron;ek Burian, česk&yacute; avantgardn&iacute; režis&eacute;r, se narodil do hudebn&iacute; rodiny a vystudoval konzervatoř. Ve&scaron;kerou svou tvůrč&iacute; s&iacute;lu nakonec směřoval k&nbsp;divadlu. V roce 1933 založil vlastn&iacute; divadlo D 34, kter&eacute; progresivn&iacute; dramatikou v&nbsp;mnoh&eacute;m položilo z&aacute;klady pro pozděj&scaron;&iacute; rozvoj česk&eacute; divadeln&iacute; tvorby.
Unik&aacute;tnost režijn&iacute; osobnosti E. F. Buriana spoč&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m v tom, jak&yacute;m způsobem dok&aacute;zal propojovat jednotliv&eacute; složky divadeln&iacute;ho d&iacute;la do funkčn&iacute;ho a origin&aacute;ln&iacute;ho sc&eacute;nick&eacute;ho tvaru. Ten byl zcela podř&iacute;zen svrchovan&eacute;mu t&eacute;matu zvolen&eacute;mu Burianem jako sv&eacute;bytn&yacute;m autorem inscenace. Jeho z&aacute;kladn&iacute;mi tvůrč&iacute;mi principy, kter&eacute; se prol&iacute;naj&iacute; celou jeho tvorbou, je snaha esteticky a v&yacute;znamotvorně propojit hudbu s mluven&yacute;m slovem v adekv&aacute;tn&iacute;m, specificky rytmizovan&eacute;m jevi&scaron;tn&iacute;m děn&iacute;. K tomuto c&iacute;li mu nejl&eacute;pe sloužila d&iacute;la česk&eacute; lidov&eacute; kultury, v nichž hledal podstatu n&aacute;rodn&iacute; identity, kter&aacute; byla mezin&aacute;rodn&iacute;m politick&yacute;m děn&iacute;m od druh&eacute; poloviny 30. let 20. stolet&iacute; soustavně naru&scaron;ov&aacute;na.
V&nbsp;r. 1937 p&iacute;&scaron;e v&nbsp;dopise sv&eacute;mu př&iacute;teli, dirigentu V&aacute;clavu Talichovi, že pro něj skl&aacute;d&aacute; operu&nbsp;Mary&scaron;u&nbsp;podle realistick&eacute;ho dramatu bratrů Mr&scaron;t&iacute;kov&yacute;ch s&nbsp;c&iacute;lem vytvořit d&iacute;lo po vzoru n&aacute;rodn&iacute;ch oper Smetanov&yacute;ch, Dvoř&aacute;kov&yacute;ch a Jan&aacute;čkov&yacute;ch. Tento &uacute;kol si předsevzal v&nbsp;obzvl&aacute;&scaron;ť vypjat&eacute; době.
Dne 16. dubna 1940 rozezněla opera Mary&scaron;a&nbsp;ve světov&eacute; premi&eacute;ře budovu Zemsk&eacute;ho divadla v Brně a byla přijata s&nbsp;nad&scaron;en&yacute;m ohlasem stejně jako n&aacute;sledn&eacute; nastudov&aacute;n&iacute; v&nbsp;Ostravě v&nbsp;listopadu t&eacute;hož roku. Burianovi se dle dobov&yacute;ch odborn&yacute;ch ohlasů podařilo prostřednictv&iacute;m postavy Mary&scaron;i a hudebn&iacute; ryzosti česk&eacute; lidov&eacute; kultury postihnout t&eacute;ma mohutn&eacute;ho vzdoru proti utlačovatelům.
V kombinaci s&nbsp;komplikovan&yacute;m pov&aacute;lečn&yacute;m k&aacute;drov&yacute;m profilem E. F. Buriana se v&scaron;ak v&nbsp;50. letech opera Mary&scaron;a na česk&yacute;ch sc&eacute;n&aacute;ch neuv&aacute;děla. Naposledy zazněla v&nbsp;r. 1946 na sc&eacute;ně N&aacute;rodn&iacute;ho divadla a na česk&aacute; jevi&scaron;tě se vr&aacute;tila kr&aacute;tce až v&nbsp;60. letech. Od r. 1974 ji v&scaron;ak ž&aacute;dn&eacute; z&nbsp;opern&iacute;ch divadel na svůj reperto&aacute;r nezařadilo. Libereck&eacute; divadlo tak toto d&iacute;lo vrac&iacute; zpět do kontextu živ&eacute;ho divadeln&iacute;ho uměn&iacute; po v&iacute;ce než pades&aacute;ti letech od jeho posledn&iacute;ho uveden&iacute;.
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
V&nbsp;inscenaci jsou použity stroboskopick&eacute; a kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; v&nbsp;n&iacute; v&yacute;střely.
Doporučeno od 15 let. Někter&eacute; sc&eacute;ny obsahuj&iacute; nahotu a dom&aacute;c&iacute; n&aacute;sil&iacute;.
V&iacute;c zde.

Maryša

Komedi&aacute;ln&iacute; a současně i dramatick&yacute; př&iacute;běh hrdinů proti sv&eacute; vůli, odehr&aacute;vaj&iacute;c&iacute; se během posledn&iacute;ch let druh&eacute; světov&eacute; v&aacute;lky na česk&eacute;m maloměstě okupovan&eacute;m Němci je chytrou a z&aacute;bavnou sondou do nitra česk&eacute; n&aacute;rodn&iacute; povahy. Hra vznikla podle &uacute;spě&scaron;n&eacute; filmov&eacute; předlohy Jana Hřebejka a Petra Jarchovsk&eacute;ho a velmi origin&aacute;ln&iacute;m způsobem d&aacute;v&aacute; konkr&eacute;tn&iacute; obsah pojmům hrdinstv&iacute; i zbabělost. Bezdětn&iacute; manžel&eacute; Č&iacute;žkovi se rozhodnou v roce 1943 ukr&yacute;vat v tajn&eacute; sp&iacute;ži sv&eacute;ho bytu židovsk&eacute;ho uprchl&iacute;ka Davida. Jde daleko v&iacute;ce o akt n&aacute;hody a soucitu než o promy&scaron;lenou odbojovou činnost. Hrdinov&eacute; se najednou ocitaj&iacute; pod velk&yacute;m tlakem, kdy hroz&iacute; nebezpeč&iacute; jak ze strany Němců, tak i &bdquo;poctiv&yacute;ch&ldquo; česk&yacute;ch spoluobčanů. V&scaron;e se rozehr&aacute;v&aacute; s velkou nads&aacute;zkou a do hry nav&iacute;c vstupuje star&yacute; rodinn&yacute; př&iacute;tel Horst, kter&yacute; se přid&aacute; na stranu nacistů, ale přitom, aniž by tu&scaron;il, jakou hru Č&iacute;žkovi hraj&iacute;, pom&aacute;h&aacute; cel&eacute; rodině překon&aacute;vat &uacute;skal&iacute; doby. Na konci v&aacute;lky, kdy se v&scaron;e zd&aacute; b&yacute;t vyře&scaron;eno, se ale karty n&aacute;hle obracej&iacute;.
&nbsp;
Na&scaron;e nov&aacute; dramatizace je černou komedi&iacute; plnou nečekan&yacute;ch zvratů, vypr&aacute;věj&iacute;c&iacute; o hrdinech ze soucitu, o slu&scaron;n&yacute;ch lidech i zr&aacute;dc&iacute;ch, o s&iacute;le touhy přež&iacute;t i apatick&eacute; pasivitě. V&scaron;em hlavn&iacute;m postav&aacute;m jde o život, ale hrdinstv&iacute;, kolaborace, velkorysost i zbabělost se překr&yacute;vaj&iacute;, a proto je t&eacute;měř nemožn&eacute; vyn&aacute;&scaron;et kategorick&eacute; soudy.

Musíme si pomáhat

Bez nads&aacute;zky nejslavněj&scaron;&iacute; muzik&aacute;l v&scaron;ech dob a jeden z vrcholů sv&eacute;ho ž&aacute;nru. Poprv&eacute; se muzik&aacute;l&nbsp;West side story&nbsp;objevuje v New Yorku 26. z&aacute;ř&iacute; 1957 na broadwaysk&eacute; sc&eacute;ně. Okamžitě se st&aacute;v&aacute; hitem a miln&iacute;kem v muzik&aacute;lov&yacute;ch produkc&iacute;ch. Pod&iacute;l na tom m&aacute; z velk&eacute; č&aacute;sti mimoř&aacute;dně invenčn&iacute; hudba geni&aacute;ln&iacute;ho skladatele Leonarda Bernsteina, stejně jako n&aacute;ročn&aacute; tanečn&iacute; č&iacute;sla, kter&aacute; spolu s hudbou vytvořila silně emotivn&iacute; v&yacute;razov&yacute; prostředek. Choreografie tanečn&iacute;ch sc&eacute;n se v tomto d&iacute;le stala ned&iacute;lnou souč&aacute;st&iacute; hudebn&iacute; a dějov&eacute; linky, kter&eacute; kompaktně prov&aacute;zala.
Děj je inspirovan&yacute; Shakespearov&yacute;m tragick&yacute;m př&iacute;během&nbsp;Romea a Julie, kter&yacute; tvůrci zasadili do newyorsk&eacute; čtvrti West Side pades&aacute;t&yacute;ch let. O nadvl&aacute;du nad t&iacute;mto &uacute;zem&iacute;m soupeř&iacute; dvě pouličn&iacute; party &ndash; m&iacute;stn&iacute; &bdquo;Trysk&aacute;či&ldquo; a přistěhovalci z Portorika &bdquo;Žraloci&ldquo;. Mezi oběma gangy s různ&yacute;m etnick&yacute;m původem panuje nen&aacute;vist, rivalita a prov&aacute;zej&iacute; je neust&aacute;l&eacute; konflikty. I přesto se ale mlad&yacute; Američan Tony a Maria z Portorika do sebe zamiluj&iacute; a sn&iacute; o společn&eacute;m životě. Př&iacute;běh ov&scaron;em spěje k nevyhnuteln&eacute;mu tragick&eacute;mu konci. V legend&aacute;rn&iacute;m muzik&aacute;lu pln&eacute;m slavn&yacute;ch hitů se uplatn&iacute; v&scaron;echny tři soubory DFX&Scaron;. Ikonick&aacute; pěveck&aacute;, hereck&aacute; a tanečn&iacute; č&iacute;sla V&aacute;s okouzl&iacute;. Dojemn&eacute; poselstv&iacute; o s&iacute;le l&aacute;sky a současně křehkosti lidsk&eacute;ho života fascinuje div&aacute;ky již cel&aacute; desetilet&iacute; a pr&aacute;vem patř&iacute; na piedestal muzik&aacute;lov&eacute;ho ž&aacute;nru.
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
Upozorněn&iacute;: v inscenaci se použ&iacute;vaj&iacute; kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; v n&iacute; v&yacute;střely.

West side story

&Uacute;činkuje orchestr a sbor DFX&Scaron; a dětsk&yacute; sbor Sever&aacute;ček. Dirigent: Zbyněk M&uuml;ller


&nbsp;
Jan V&aacute;clav Hugo Voř&iacute;&scaron;ek &ndash; Symfonie D-dur, op. 24
Johann Sebastian Bach &ndash; Koncert d-moll pro hoboj a housle, BWV 1060
Mikul&aacute;&scaron; Schneider-Trnavsk&yacute; &ndash; Missa pastoralis &bdquo;Alma nox&ldquo;
Milo&scaron; Bok &ndash; Symfonick&eacute; koledy pro dětsk&yacute; sbor, varhany a orchestr

Jan V&aacute;clav Hugo Voř&iacute;&scaron;ek &ndash; Symfonie D-dur, op. 24&nbsp; Johann Sebastian Bach &ndash; Koncert d-moll pro hoboj a housle, BWV 1060&nbsp; Mikul&aacute;&scaron; Schneider-Trnavsk&yacute; &ndash; Missa pastoralis &bdquo;Alma nox&ldquo;&nbsp; Milo&scaron; Bok &ndash; Symfonick&eacute; koledy pro dětsk&yacute; sbor, varhany a orchestr

Vánoční koncert 2025

divadlo

premiéra

klasickáhudba

letníscéna

filmováhudba

muzikál

divadlofxšaldy

zámeklemberk

doporučujeme

Dle názvu

Vašemu výběru neodpovídají žádné výsledky

Filtrujte výpis akcí

Řazení dle názvu

Nechte se inspirovat, objevujte nové příběhy a zažijte nové kulturní zážitky. 700+ akcí po celé ČR – divadelní představení, muzikály, koncerty a další.

eVstupenka

 - vstupenky 2024

Kontakty

Hlavní stránka

Nejčastější otázky

Předplatné

Prodejní místa

Dárkové poukazy

Jak nakupovat

Pro pořadatela akcí

Obchodní podmínky

Zásady ochrany osobních údajů

Divadlo

Hudba

Prohlídky

Kino

PRO DĚTI

Festival

Ostatní

Každý měsíc vám pošleme aktuality ze světa kultury

Pořadatelé

Detail akce

Výpis akcí

Detail prodejního místa

Detail pořadatele

Předplatná pořadatele

Výsledky vyhledávání

Detail předplatného

Detail místa konání

Tuto str&aacute;nku se n&aacute;m nepodařilo nal&eacute;zt.   Buď neexistuje, nebo byla zad&aacute;na chybn&aacute; adresa.

Chyba 404

Právě v prodeji {titles} a {subscriptions}

Flexi ABO

Našli jsme pro vás 35 akcí

Ostatní hledají

Nejnavštěvovanější